„Když chcete přijít k pokladu, musíte dál od hradu.
Tam, kde váš hrad kdysi stál, snad se poklad ukrýval.“
Po výstupní prohlídce se proto družiny znovu vydaly směrem, kde na začátku pobytu našly zbytky starého hradu. Když jsme se ale po obědě a poledním klidu znovu všichni sešli, nikdo z nich poklad nepřinesl. K překvapení všech se však objevil správce pan Sokola, který v těsné blízkosti našeho hradu při odkrývání starých nánosů narazil na předmět zabalený v černé. A ptal se, jestli „to“ má vyhodit nebo jestli se chceme podívat, co vlastně vykopal. Opatrně jsme odstranili řetěz, kterým byla zajištěná látka a vykoukla na nás docela zachovalá bednička. Po jejím otevření bylo jasné, že jsme u cíle svého pátrání. Skrývaly se v ní zlaté mince! Radost jsme měli všichni a nejvíc hradní paní Jitka, která nás za nález odměnila nejen částí pokladu a dalšími sladkostmi, ale i drobnými dárky. Navíc nám všem udělila právo používat titul hradní paní – hradní pán z Kopánků a stvrdila to předáním pečetě hradu Kopánky.
Naši radost završila skupina trubadúrů z cimbálové muziky Grajcar, která nás navštívila ještě před večeří. Společně s nimi jsme si zazpívali a zatancovali si při jejich pěkných písničkách. Večer už nás pak čekalo jen dobalení věcí a rozloučení v družinách.
A na co se můžeme těšit dál? No přeci na setkání se svými blízkými a pak za rok opět na viděnou s kamarády z Kopánků!
Fotky z celého dne najdete opět ve fotogalerii!
Žádné komentáře:
Okomentovat